Doom 3

Konečně jsme se dočkali

Herní legenda se vrátila. Dlouho očekávané pokračování jedné z nejslavnějších her vůbec, je zpět. Naplnila naše očekávání? Některá určitě ano. Pojďme si ale na začátek říct o co vlastně v novém Doomu jde.

Dějiště:Mars

Příběh této hororové FPS se odehrává na Marsu v roce 2145. Megakorporace UNSC (Union Aerospace Corporacion) postavila na Marsu výzkumnou stanici, která se zabývá snad všemi oblastmi vědy. Astronomie, archeologie o veškeré nemorální, nebo natolik nebezpečné experimenty, které se nemohou vykonávat na Zemi jsou zde na denním pořádku. Vy, přilétáte na toto podivné místo jako člen ochranky a bývalý mariňák. Rutinní záležiotst. Vše se ale změní, když se při jednom utajovaném pokusu s teleportačními technologiemi podaří otevřít bránu do pekla. Po prvotním útoku nemrtvých přežilo pouze několik členů posádky a vy se najednou ocitáte na jednom z nejhorších míst na světě.

Horor s velkým H?

Pokud máte rádi opravdu strašidelné hry, tak pro vás má Doom skvělé překvapení. Jde o všudypřítomnou temnotu. Celá základna se po útoku ocitla naprosto ochromená a funkční zůstala pouze hrstka systémů, včetně samotného osvětlení. Vaším věrným druhem na cestě se tak stane baterka, kterou si budete muset svítit. Bez ní byste občas neviděli vůbec nic. Přidejte si k tomu fakt, že zároveň s baterkou nemůžete držet žádnou zbraň a máte na infarkt zaděláno. Neustálé přehazování baterky a zbraně vás bude doprovázet na každém kroku.

Arzenál

Baterka je zároveň vaší první zbraní a její pevnou rukojetí můžete bez problémů rozbíjet nepřátelům lebky. Jenom u baterky ale nezůstanete a váš zbraňový arzenál se brzy rozroste. Vašimi nástroji zkázy se stanou brokovnice, samopaly, rotační kulomety, granáty, nebo plsamové pušky. Chuťovky, v podobě zbývajících kousků vašeho arzenálu, si nechte jako překvapení.

Obyvatelé Marsu

Podobně jsou na tom i vaši herní nepřátelé. Od "obyčejných" zombíků se dostanete k pavoučím hlavám, létajícím lebkám, nebo tří metrovým zrůdám, které trochu připomínají lidi a určitě vás budou několik nocí strašit ve vašich snech. Problém nového Doomu tedy určitě netkví v jeho obsahu, ani v jeho formě. Grafika je naprosto úžasná a je na ní vidět mistrovství id Software v čele s Johnem Carmackem. Hlavní problém je ve stylu hraní. Vysvětlím to na příkladu. Jdete temnou chodbou a jedinné co ji osvětluje je vaše svítilna. Pozorně sledujete chodbu před sebou a hledáte jakýkoliv náznak pohybu, když v tom vám do zad skočí netopýří nestvůra. Vy se leknete, zrůdu zastřelíte a jdete dál. Fajn oživení, říkáte si, kdyby se za dalším rohem nezopakoval stejný vpád do zad. A tak to jde celou hru. Neustále vás děsí fakt, že vám někdo vlítne do zad. Občas vás to vyděsí, ale brzy se tyto útoky stanou samozřejmostí a začnou nudit, protože odvádí pozornost od skutečně strašidelných aspektů hry. Dokonce bych i řekl, že tím napětí a atmosféra spíše trpí. Autoři se také rozhodli pro oživení hratelnosti v podobě menších puzzlů. Například budete muset pomocí jeřábu vyčistit místnost, která je kontaminovaná barely s nebezpečnými chemikáliemi, abyste mohli projít dál. V průběhu hraní narazíte na spoustu takových úkolů a to je fajn, protože vám to oživí váš průběh hrou.

Nějaký ten puzzle navíc krásně zapadne do prostředí takové výzkumné stanice. Ta je pak kapitolou sama pro sebe. Na stanici panuje úžasně ponurá atmosféra. Když se procházíte v naprosté tmě po laboratořích a pracovnách bývalých zaměstnanců, tak vás hra naprosto vtáhne do děje. Všude se povalují nějaké nástroje, rituální předměty a spousta mrtvol. Necítíte se tu být zrovna jako doma. Nikdy nevíte, co vás čeká za dalším rohem a o to je průzkum stanice děsivější.

Závěr

Doom 3 je kvalitní hra, ale má své nedostatky a mouchy, obvzlášť v oblasti hratelnosti, kdy vám pořád někdo leze do zad. Každopádně, Doom má své osobní kouzlo, kterým vás vždy přitáhne zpět do prostředí napadené výzkumné stanice. Těžko říct, jak to dělá, ale i přes nedostatky v oblasti hratelnosti mě tato hra vždy přitáhla zpět. Je to děsivé dobrodružství.

Verdikt: Děsivý výlet na Mars, který doporučuji. Jenom mu odpusťte těch několik chyb.

Hodnocení: 80%

© Martin Labaj 7.8.2010